„Ty jedeš do Polska?“
„No a?“
„Fakt do Polska?“
„Jasně!“
„A co tam budeš dělat?“
„Procházet se? Jíst?“
„Ve Vratislavi?“
„Bylas někdy v Polsku?“
„Ne a ani se tam nechystám.“
„Tvoje smůla.“
Tak nějak probíhaly moje konverzace s kamarádkami, když jsem jim oznámila, že s Petrem jedeme na víkend do Polska. Přesněji řečeno do Wroclawi, česky Vratislavi.
Dvacet sedm hodin. Déle jsme se bohužel kvůli práci zdržet nemohli, ale i tak jsme toho stihli mraky. Ochutnat to nejlepší jídlo, který jsem kdy v Evropě jedla, obejít pár kaváren, mrknout na památky, zažít noční život, vyfotit trpaslíky a koupit krowky.
Slavné karamelky `krowky`
Vezmu to trochu od konce. Jet do Polska a nekoupit si krowky, je jako jet do Vídně a nekoupit si sachr. Ehm. Počkat, nedávno jsme ve Vídni byli a žádnej sachr jsme bohužel nesehnali. Tak jinak. Je to jako jet do Paříže a nedat si makronku. Nebo letět do Portugalska a neochutnat pastel de nata. Zkrátka bez bonbónů `krowky` neodjíždějte. A o co jde? Jsou to karamelový bonbóny s náplní. Blbý je, že mně karamel moc nejede. Ale co, koupit je stejně musím. Aspoň pro někoho, kdo je ocení.
Najdi trpaslíka
A teď k trpaslíkům. Jsou totiž úplně všude. Dokonce si k nim můžete koupit i mapu. Fakt. Ta vás provede kolem všech trpaslíků, kterých je po Vrastislavi několik stovek, přesněji něco málo přes čtyři sta. V mapě je zakreslená i takzvaná trpasličí stezka, po který se můžete vydat. Anebo si stáhněte mobilní aplikaci Go Wroclaw Krasnale.
A proč zrovna trpaslíci? Podle jedné pověsti měli kdysi svůj obchod na místě, kde kdysi stávala jatka. Díky tomu v centru města nikdy nebyly žádný krysy. Ty totiž trpaslíky z neznámých důvodů nesnášely.
Pravdou ale je, že jejich historie je mnohem mladší. Sahá do osmdesátých let, kdy v Polsku studenti bojovali za svobodu slova. Na protest proti omezování práv založil na Vratislavské univerzitě student Waldemar Frydrych `Oranžovou alternativu`. Ta protestovala proti režimu a porušovala zákony tím, že se vymlouvala na hájení práv `trpaslíků`. Postupem času se začali objevovat úplně všude. Lidé je malovali, převlékali se za ně… No a proto je dneska potkáváte po celém městě. Turisti to berou jako zábavu. Soutěží, kdo jich uvidí a vyfotí víc.
Gliniak a Kociołek, to musíte ochutnat!
Jídlo. O Vratislavi se píše, že je to město, kam se sjíždějí milovníci jídla z různých koutů světa. Do Vratislavi? Proč právě sem? Poznám to hned v první restauraci, která vypadá, že by tu mohli ukuchtit něco aspoň trochu přijatelnýho. Podcenili jsme ji. Strašně moc jsme ji podcenili! Restaurace Kociołek se nachází jenom kousek od hlavního a největšího náměstí Rynek. Není vůbec drahá a úžasně tu vaří! My si dali gliniak z pieca, což je směs pečených brambor, zeleniny, kuřecího a vepřovýho masa, sušených rajčat, zapečený kukuřice s hráškem a to všechno posypaný různýma semínkama a kořením. Tohle jídlo mají ale asi v dalších pěti obměnách, takže si můžete vybrat podle chuti. Petr si dal kociołek, což je vlastně guláš, akorát že to nechutná jako guláš. Když ale smícháte guláš s lečem a dvěma druhy masa nebo lečo s chilli con carne a trochu to ještě vylepšíte bylinkami a kořením, je z toho polskej kociołek. Naprosto dokonalý jídlo! A ty porce. Zkrátka sem zajděte.
Rychle do kaváren a baru
Pokud dostanete chuť na kafe, jděte do Hala Targowa, místní tržnice. Sice to tu vypadá trochu jako na tržnici v Sapě (v tý kýčovitý části, kde prodávají hromady zbytečností, který stejně nikdo nekupuje), ale na konci v levém rohu je skvělá kavárna Cafe Targowa. Mají kávu z pražírny Five Elephant i nějaký ten zákusek. Ale ten si spíš kupte vedle. Hned vedle kavárny totiž prodávají skvělou, naprosto famózní baklavu! Fajn kavárna, která večer slouží jako vyhlášenej bar, je Lot Kury. A jestli chcete ochutnat polskou szakszuku, kterou jsem si dala ke snídani (zase to chutná jako lečo, ale se sýrem), pak zamiřte do kavárny Gniazdo. Prodávají tu ale i spoustu jiných dobrot. A vaří dobrý kafe.
I pěšky je všude blízko
Když jsme do Vratislavi přijeli, neměli jsme konkrétní plán. Šli jsme zkrátka tam, kam nás nohy zavedly. Doslova. Pravdou ale je, že centrum Vratislavi, především to historický, není nijak velký, takže bližší i trochu širší okolí projdete v pohodě za jeden den, maximálně za dva. My si udělali první den výlet okolo Odry (jak jinak, když je centrum ze všech stran obklopeno řekou), na Wyspa Daliowa (wyspa znamená ostrov), pak k mostu zamilovaných Tumski a podél vody až k mostu Grundwaldzki, připomínající menší Tower Bridge. Když most přejdete, hned před vámi se po pravé straně objeví památník obětem katyňského masakru. Zpátky pak můžete jít zase podél řeky, po Bulwar Marii i Lecha Kaczyńskich, a cestou po levé straně minete už zmíněnou tržnici Hala Targowa. Další den procházíme druhu částí Vratislavi, kde je asi nejzajímavější věznice a pak náměstí Plac Wolności.
Raději odpočíváte, než chodíte? Pak rozhodně doporučuju `zakempit` na nějakém vratislavském ostrůvku. Je jich tu hned několik. Wyspa Słodowa, Wyspa Daliowa… Na každém z nich je něco zajímavýho a kde si sednout a dát si něco k pití. Hodně populární je i místní lodní doprava.
Katolickej penzion, dobrej penzion
Ubytování ve Vratislavi je relativně levný. Nebo minimálně stejný jako u nás. Což jsou i ceny v restauracích a obchodech, a to je fajn. My si vybrali penzion Kamienica Pod Aniołami. Nabízí totiž i parkovací místo. Protože jsme jeli autem a nechtěli hodinu studovat, kde můžeme a nemůžeme parkovat, volba byla jasná. Až druhej den ale zjišťujeme, že to je katolickej penzion. Ubytovat se v něm ale můžete, i když nejste věřící. Jeho největší výhodou je, že se nachází asi dvě minuty chůze od náměstí Rynek. Sice leží u hlavní silnice, kde je docela rušno, ale to nám nevadí. Asi proto, že místo spánku do dvou do rána poznáváme místní noční život.
Trochu Vídeň, trochu Verona
Vratislav je zvláštní město. Trochu mi připomíná Vídeň, něčím zas italskou Veronu. Turistů sem jezdí hodně, ale ne zas tolik, kolik jsem myslela, takže se nikde není třeba tlačit. Navíc se tu může i v centru jezdit na kole a taky že jich tu je! Sice si člověk musí dávat občas pozor, protože na to v Praze (bohužel) nejsme zvyklí, ale cyklostezky jsou vyznačený na každém chodníku i přechodu pro chodce. Stačí jen trochu vnímat, kudy zrovna jdete a jestli se náhodou nepohybujete v pruhu pro cyklisty J Za mě ale super věc. A taky tu noční život nekončí v deset jako u nás. Sedět nebo stát venku před bary a restauracemi můžete, jak dlouho chcete. Taky super! V Polsku rozhodně nejsem naposledy. Mám za sebou Vratislav, Krakow, Osvětim a ještě mi chybí Varšava! Na tu se neskutečně těším.
Rady a tipy na cestu:
- Koruny za zlotý není třeba měnit u nás. Všude se dá platit kartou. Nebo si můžete z bankomatu vybrat až na místě.
- Jestli pojedete autem jako my, dávejte si pozor na celní kontrolu. Ta nás čekala nikoliv za pomyslnými hranicemi, ale skoro sedmdesát kilometrů za nimi. Auta s českou SPZ prý staví dost často. Čert ví proč. Naštěstí po nás chtěli jenom občanky.
- Cesta autem vám po přejetí hranic nebude vůbec utíkat. Žádná dálnice ani rychlostní silnice… Tudíž projíždíte vesnicemi čtyřicetikilometrovou rychlostí v koloně aut, protože se řidiči bojí předjíždět. Proč, proboha?
- Pas nepotřebujete. Stačí občanka.
- Nejlepší ubytování seženete kolem náměstí Rynek. Všude to budete mít blízko. Za noc zaplatíte okolo tisícikoruny.
- Jestli rádi navštěvujete knihkupectví, zajděte si do Tajne komplety. Útulný knihkupectví, kde nemají jenom knížky, ale i super zápisníky i plechový cedule s potiskem nejznámějších filmů. Něco pro filmový nadšence…
- Nezapomeňte si koupit krowky.
Foto: archiv
Napsat komentář