Category: Cestopisy

e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
e
CestopisyEVROPA

Amsterdam: Sex, drogy a umění

Město jako z pohádky, nebo ráj prostituce a marihuany? Odpovědí vás asi nepřekvapím. Amsterdam je město, kde můžete zažít úplně cokoliv. Alkohol na ulici ale raději nepijte.

Původně bylo v plánu, že na prodlouženej víkend s sebou vezmeme i Editku, Petrovu třináctiletou dceru. Jenže co tam bude dělat? Líbilo by se jí tam? A mohla by vůbec chodit večer po centru s námi? Nikdy předtím jsem v Amsterdamu nebyla, tak se mým otázkám nedivte. Petr už sice Amsterdam navštívil, ale už je to asi dvanáct let nazpátek, a od té doby se mohlo leccos změnit. Nakonec jsme se rozhodli, že pojedeme sami. Kromě místních muzeí jsme totiž chtěli poznat i noční život.

Nic levného nečekej, naopak schody očekávej všude

V centru Amsterdamu levný ubytování nehledejte. Nenajdete ho a pokud ano, budete mít obrovskou kliku. My sehnali penzion asi třicet metrů od známé restaurace a baru The Grasshopper. Budget hotel Ben nebyl žádnej luxus a přesto stál na noc něco málo přes 3 300 Kč. Dokonce tu nedostanete ani snídani. O skříni na pokoji si můžete nechat jenom zdát. Nevešla by se tam, ale zato měl hotel aspoň čisté pokoje. Velikostně bych ho přirovnala k pokoji v Berlíně. Tam jsme vyskočili z postele téměř rovnou do společné chodby. Tady sice bylo o dva tři metry prostoru navíc, ale zase jsme museli do koupelny chodit po schodech. Holanďani asi zbožňují schody. Skoro všechny hotely i ostatní domy jsou úzký, křivý a při vstupu musíte překonat aspoň pár desítek schodů. Brzy si zvyknete, ale každýho zřejmě napadne otázka, jak to asi dělají vozíčkáři. Do Amsterdamu vůbec nejezdí? Vždyť by se nikde nemohli ubytovat! Jo, trochu přeháním, ale oproti nám zkrátka mají Holanďané těch schodů na můj vkus až moc.

Zahul si a jdi se najíst

Při prvním oťukávání města jsem si nemohla nevšimnout další zajímavosti. Snad na každých pěti metrech je restaurace, bar anebo bistro, kde seženete hranolky, přeslazený vafle anebo čínský nudle. Proč proboha tolik jídla? A jak to, že jsou bistra pořád plný? Odpovědi se vám dostane po půlnoci, kdy se ze všech koutů line vůně (nebo smrádek?) z marihuany. Ano, skoro všichni ji kouří a všichni do jednoho mají hlad. Proto jsou bistra otevřený klidně i do tří do rána, některá dokonce jedou nonstop. Hladovců je dostatek v kteroukoliv denní i noční hodinu

Světoznámá `Čtvrť červených luceren` aneb výlohy plné polonahotinek

Hned první večer se vydáváme do Red Light District. Že jste o téhle čtvrti nikdy neslyšeli? V češtině jde o takzvanou Čtvrť červených luceren. Na domech visí červeně svítící lucerny a nedaleko nich najdete `vykřičené` pokojíčky. Nebo spíš výlohy, v nichž se nakrucují, telefonují, jedí nebo jen tak znuděně pokukují ženy ve spodním prádle a čekají, až si je nějaký muž vybere a odvede si je dozadu do některé z připravených místností. Před každou výlohou stojí houfy mužů všech věkových kategorií a nemůžou se vynadívat. Vtipkují, červenají se, divoce gestikulují a touží si aspoň sáhnout. Občas někdo sem tam sebere odvahu a jde se zeptat na služby a ceny. Jiní jdou bez okolků rovnou dovnitř. Tolik jako výloh z děvčaty je v Amsterdamu i coffeeshopů. Ne, to nejsou kavárny ani obchody, kde prodávají kafe. Jde o bary, v nichž si můžete legálně koupit marihuanu. Pouze za hotové ovšem. Jakmile do coffeeshopu vstoupíte, připravte se na pořádnou tlačenici a nedýchatelno. Tyhle bary jsou zkrátka oblíbený. Vždyť se kvůli nim do Amsterdamu sjíždí mladí lidé ze všech koutů světa!


Pozor na alkohol

Na co je ale třeba dát si pozor, je popíjení alkoholu na ulici. Ne všude je to zakázáno, ale v Red Light District najdete na začátku každé ulice výstražnou ceduli, která vás upozorní na to, abyste se skleničkou vína ani plechovkou piva raději na ulici vůbec nevstupovali.

Jednou jsme při večerní procházce slyšeli ukrutnej řev. V první vteřině nás napadlo, že došlo k přepadení. Ale ukázalo se, že někdo z tamějších barů křičel na zákazníky, ať jdou s tím pitím okamžitě dovnitř. Takže kouřit trávu ano, ale popíjet ne.

Bohatým nočním životem tu můžete žít až do jedné, dvou do rána, kdy zavírají poslední podniky. O víkendu až do tří hodin do rána, ale to už se v ulicích nachází skutečně jen ti největší držáci ve značně podroušeném stavu. Nebezpečno tu ale není. Ulicemi pořád procházejí policisté i muži a ženy, kteří mají na starosti pořádek, ale k policii nepatří, jsou spíš něco jako `výpomoc`.

Vincent van Gogh a další holandské pýchy

Amsterdam není jenom o nočním životě, prostitutkách, sexu a trávě. I když po setmění vlastně skoro jo. Přes den je ale tohle město téměř ryze kulturní a kavárenskou záležitostí. Nemohli jsme si tak nechat ujít návštěvu nejnavštěvovanějších a nejznámějších muzeí. Rijks muzeum rozhodně patří mezi ně. Najdete tady sbírku obrazů nejvýznamnějších holandských malířů – Rembrandta, Vincenta van Gogha, Vermeera a dalších. Jestli sem budete chtít jít, vyhraďte si aspoň tři hodiny, jinak nemáte šanci muzeum projít celé. Teda pokud o to stojíte. Za vstupné dáte 17,50 eur, takže to není úplně levná záležitost. To ostatně není ani Van Goghovo Museum, kde za vstup zaplatíte 18 eur. Jak název napovídá, je především o dílech Vincenta van Gogha. Ale najdete tu i spoustu jiných umělců. Architektonicky je úplně jinak řešené než Rijksmuseum a mně osobně se líbí o něco víc. Nepopírám ovšem fakt, že to je hlavně kvůli muzejní `kantýně`. Ne, nepředstavujte si kantýnu tak, jak ji znáte z dob socialismu. Tahle kantýna je úplně jiná. Mají tu výborný jídlo – masový, vegetariánský, sladký, slaný, teplý, studený a taky víno. To je pro mě vždycky důležitý. Podle mě jsem právě tady jedla nejlepší jídlo v celém Amsterdamu. Původně jsme se tu chtěli jenom rychle občerstvit, ale nakonec z toho byl dvouhodinovej oběd. Asi ani nemusím dodávat, že jsem si šla pro jídlo hned třikrát.

Z muzeí jsem si nakonec střihli ještě Moco Museum. Je to malá budova mezi Muzeem van Gogha a Rijksmuseum a aktuálně tu vystavují díla světoznámého street artového umělce Banksyho. Myslela jsem, že znám všechny jeho pouliční počiny, ale vždycky mě něčím překvapí.


Oblíbený sport Holanďanů

Ale chápu, jestli na muzea nemáte náladu. Nicméně aspoň navštivte Muzejní náměstí. Když je teplo a zrovna neprší, celý park je v obležení lidí povalujících se na trávníku. Čtou si, povídají, spí, pracují, svačí, obědvají… Je fajn je pozorovat. V zimě ho ale zažijete asi v mnohem ponurejší atmosféře. My tu však byli na přelomu září a října a zrovna se tu konal turnaj v pólu. Přijít se podívat mohl úplně každý a zadarmo. Tak jsme si chvíli sedli na provizorně sestavenou tribunu a sledovali, jak se Holanďani v tomhle koňském sportu vyžívají. Atmosféra skoro jako na fotbale při Lize mistrů. Trochu přeháním, ale stejně nás to trochu pohltilo.


Pro fotku si běžte ráno

A ještě jedna důležitá informace k Muzejnímu náměstí – určitě už jste někdy na nějaké fotce nebo videu viděli onen slavný nápis I am Amsterdam v bílo-červeném provedení. Tak ten se nachází právě tady, před Rijksmuseum. Jestli se u něj ale chcete vyfotit a být vidět, pak sem přijďte brzy ráno, nebo si počkejte do tmy, ale to už trochu postrádá význam, protože pak tento slavný monument nebude vůbec vidět. Zkrátka přes den jsou tu mraky lidí a samozřejmě se chtějí všichni vyfotit přesně na tom samém místě co vy.


Dejte si pivo a nechte se unášet
po amsterdamských kanálech

Výhodou Amsterdamu je i to, že nemusíte vůbec jezdit místní hromadnou dopravou. Všude je blízko. Pokud se tedy ubytujete v centru. Co ale rozhodně doporučuju, je plavba loďkou místními kanály. Můžete si vybrat od malé loďky po téměř obří, ale spíš si vyberte menší, na níž se vejde maximálně deset lidí. Dostane se totiž i tam, kam velké lodě nemůžou. Navíc za necelých dvacet eur dostanete nejenom hodinu či hodinu a půl dlouhou projížďku, ale i alko i nealko pití zadarmo. V Amsterdamu tuhle službu nabízí hned několik společností, ale je třeba si plavbu zarezervovat dopředu, protože bývá dost plno. Cena za plavbu se pohybuje zhruba od 15 do 20 eur. Záleží, jak dlouho plavba trvá a zda je s občerstvením nebo bez. Tady si můžete možnosti plavby prohlédnout a rezervovat si místo dopředu.


Není všechno jídlo, co se třpytí

Když se chcete najíst a máte rádi steaky, budete tu jako v ráji. Steakhousy jsou tu na každém rohu. Na kus flákoty si zajděte například do Saint Morris. Za rozumnou cenu tu dělají výborný kusy masa, můžete si vybrat druh i gramáž. Na čínský restaurace si ale dávejte pozor. Ač některý názvy jídel mohou připomínat ty, které známe z našich `českých` čínských restaurací, obvykle se za tím skrývá něco chuťově i vzhledově zcela odlišnýho. A upřímně – vůbec to není dobrý. China Sichuan Restaurant nedoporučuju. Nejenže je jídlo vyloženě hnusný, ale obsluha tak pomalá, že když si objednáte v osm večer, jíst budete až dlouho po devátý. A druhou rundu pití už si ani nestihnete objednat.

Jestli chcete vyzkoušet něco tradičního a místního, vyzkoušejte `hranolkárny`. V každý chutnají hranolky trochu jinak. Někde jsou ucházející, jinde ani trochu. Když jsou hranolky dobrý, umím to ocenit, ale pravdou je, že tady mi nijak zvlášť nechutnaly. Nicméně je to tady asi nejžádanější jídlo a tak si občas vystojíte frontu. V bistrech často prodávají i vafle, churros a další sladkosti, který vypadají neskutečně lákavě, ale jakmile něco z toho ochutnáte, je vám líto vyhozených peněz. Sladkosti bývají hodně přeslazený, oschlý a s přídavkem čehosi umělýho. A že za vafli dáte minimálně 4 eura!

Chcete jenom tak posedět u skleničky a něco zakousnout? Udělejte si zastávku v restauraci/baru Café Cuba. Tradiční holandské pokrmy zde nečekejte. Ovšem avokádovej toust stejně jako sangria stojí za ochutnání. Pokud dostanete chuť na kafe, pak navštivte De Koffieschenkerij, kavárnu, která se nachází přímo u kostela Oude Kerk, což je zároveň i nejstarší dochovaná stavba v hlavním městě Nizozemska. Výborný kafe mají i v kavárně Bocca. Je sice trochu dál od centra, ale narazíte na ni cestou na Muzejní náměstí.

Amsterdam je město hříchu a zároveň pravá nefalšovaná pohádka. Záleží jenom na vás, z jaký stránky chcete město poznat. Doporučuju však obojí. Pokaždé, když se ocitnu ve městě, kde jsem ještě nebyla, mám tendenci srovnávat. Amsterdam ovšem nelze porovnat s žádným městem na světě, který jsem doposud navštívila. A to je známka toho, že se sem minimálně ještě jednou vrátím.

Pár rad na cestu:

  1. Nejrychlejší cesta z letiště do centra je vlakem. Na hlavní amsterdamské nádraží trvá cesta přibližně patnáct minut.
  2. Jestli chcete v Amsterdamu ušetřit na vstupech, kupte si I Amsterdam City Card. Budete mít zadarmo projížďku po kanálech, městskou dopravu, některé vstupy do muzeí a galerií a spoustu dalších slev. Ale zvažte, zda se vám vyplatí. Není zrovna nejlevnější a pokud se nechystáte využít městskou hromadnou dopravu a navštívíte maximálně dvě muzea, je asi zbytečné do ní investovat.
  3. Počítejte s tím, že všechno je tu mnohem dražší než u nás. Zhruba tak dvakrát. Smiřte se s tím, tak to prostě je.
  4. Pokud budete chtít absolvovat plavbu po místních kanálech, teple se oblečte. A to i v případě, že je vám akorát. Na lodi je přeci jen vždycky o pár stupňů chladněji.
  5. Ne všude berou náš typ platebních karet. Mají totiž své vlastní a přímo na ně dělané terminály, proto s sebou vždy noste aspoň menší hotovost.
  6. Red Light District nefoťte. Je to zakázané. Především výlohy s děvčaty. Když vás někdo uvidí, máte zaděláno na problém. Nejspíš se vám nic nestane, ale slyšela jsem i o případech, kdy někdo přiběhl, dotyčnému sebral telefon nebo foťák a hodil ho do kanálu (ne toho, co vídáme běžně na ulicích, ale do toho, kterým proplouvají lodě) anebo rozšlapal. A to nechcete.
  7. V centru Amsterdamu se údajně hodně krade. Ze zkušenosti nemohu potvrdit, ale upozornit vás na to musím. Já si tedy tašku dost hlídala. Hlavně v Red Light District.
  8. Jestli budete mít pár hodin čas, nejlépe den navíc, udělejte si výlet do Markenu. Jde o bývalou rybářskou vesnici, která je dnes už jen jakýmsi skanzenem a rájem zahraničních turistů. Prý je tu ale krásně. My jsme tam bohužel zavítat nestihli.
  9. Dávejte si pozor na kola. Jsou všude. Je to totiž nejoblíbenější dopravní prostředek. Takže až půjdete po chodníku, přesvědčte se, že nejdete v cyklopruhu.

Další fotografie najdete na mém instagramu.

Foto: archiv

25Zář
CestopisyEVROPA

Vratislav za 27 hodin

„Ty jedeš do Polska?“ „No a?“ „Fakt do Polska?“ „Jasně!“ „A co tam budeš dělat?“ „Procházet se? Jíst?“ „Ve Vratislavi?“ „Bylas někdy v Polsku?“ „Ne a ani se tam...

31Čvc
CestopisyEVROPA

Do Vídně na motorce

Letadlem asi nepoletíte. Autem je to přeci taky rychlý. Ale když se rozhodnete jet na motorce, je to všechno úplně o něčem jiném. Prožíváte každý kilometr jízdy. Museli jsme si to zkusit i...

23Bře
ASIECestopisy

Bali: Rady a tipy na cestu

O Bali se dočtete spoustu věcí. Kde se ubytovat, najíst, co vidět… Většinou jsou to rady, které vám usnadní plánování cesty, ale rozhodně ne samotnou cestu a pobyt. Je toho totiž taky...

12Bře
ASIECestopisy

Zápisky z Bali: 9 dní, 8 nocí

„Hele, kdo má vlastně přednost, když se tu jezdí vlevo?“ ptá se mě Petr na první křižovatce, na který zastavíme. Půjčili jsme si skútr. Vůbec netuším. „Nevím, ten co jede...

11Led
EVROPA

Berlín za čtyři dny

Slyšela jsem o něm hodně. Z vyprávění kamarádů, teda. Super bary, hipsterský obchody, úžasný kavárny s nejlepším kafem v celý Evropě… Všechno, co mám ráda. My chtěli zažít...

01Lis
AFRIKA

Zanzibar (Díl 2.): Pepř je parazit a Coca-Cola má cenu zlata

První díl cestopisu si můžete přečíst ZDE. ********** Na Zanzibar jsem se vydala hlavně proto, abych poznala něco jinýho než dosud. A to se mi splnilo. Beze zbytku. Nikde jsem neviděla tak...

09Říj
AFRIKACestopisy

Zanzibar (Díl 1.): Očkování, zákeřná medúza a děti na pronájem

Ne. Tentokrát do Egypta, Tuniska ani Turecka nepojedeme, shodli jsme se s Petrem. Chceme letět někam, kde jsme ještě nikdy nebyli. Kde nebyl ani nikdo z našich kamarádů a známých....

13Zář
ASIECestopisy

TEL AVIV (Díl 4.): Problémy na letišti, výslech a pár tipů na závěr

Náš poslední den v Tel Avivu byl náročnej. Hned ráno se nám nedařilo zabalit kufry tak, aby šly zavřít, takže jsme je museli několikrát přebalovat. Přitom jsme došli...

30Srp
ASIECestopisy

JERUZALÉM (Díl 3.): Damašská brána, Davidův hrob, Zeď nářků a to ostatní

Když se mluví o Izraeli, každej si většinou jako první vybaví Jeruzalém. Děda mi o něm hodně vyprávěl, když jsem byla malá. Ukazoval mi fotky a snažil se mi vysvětlit jeho historii....

18Srp
ASIECestopisy

TEL AVIV (Díl 2.): Střet Východu se Západem, legendární snídaně, alkohol po desáté a ženy vojačky

Město, ve kterém najdete celej svět. Když bych měla říct o Tel Avivu jednu jedinou větu, byla by to právě tahle. Viděla jsem spoustu krásných a fascinujících měst v Evropě i mimo ni,...

08Srp
ASIECestopisy

TEL AVIV (Díl 1.): Bezpečnostní kontroly na letišti a první minuty v Izraeli

Dlouho jsem si přála podívat se do Izraele. A do Jeruzaléma, přesněji do Starého města. Na místo o rozloze pouhého jednoho kilometru čtverečního, kde se střetává křesťanství, judaismus...

14Čvc
CestopisyEVROPA

Lisabon: Rady a tipy na cestu

Pokaždé, když se někam chystám, snažím se o dané destinaci dozvědět něco víc, než co píše každý tištěný průvodce nebo co tvrdí lidé v recenzích na Tripadvisoru, Bookingu atd. Chci...

02Čvc
CestopisyEVROPA

Lisabon (Den 6.): Hrad, poslední sangría a potíže na letišti

Poslední den. Takže rychlá snídaně, při ní vyřizování akreditací na Mezinárodní filmový festival do Karlových Varů (Článek z KVIFF bude!), zabalit si a vyrazit tam, kde jsme ještě...

26Čvn
CestopisyEVROPA

Lisabon (Den 5.): Belém, most, pod kterým se nestojí a slavný koláček

Předposlední den v Lisabonu jsme chtěli využít úplně na maximum. Proto jsme se snažili vstát dřív a co nejrychleji vyrazit opět z Cais do Sodré vlakem, tentokrát do lisabonské čtvrti...

business_coffee