Uncategorized

Ženy vládnou světu

Odmala jsem byla vychovávaná v domněnce, že světu vládnou muži. A teď rozhodně není řeč o žádných politických pohlavárech ani o úspěšných podnikatelích řídících nadnárodní koncerny. Mluvím o obyčejných mužích a jejich totální nadvládě nad námi, ženami. V kuchyni, v autě, při studování mapy nebo nastavování GPSky, při konverzaci s kamarády, montování všeho možného, od kuchyňského stolu přes obývací skříň až třeba po stavění funkčních modelů letadel. Když se na tím však zamyslíme, není to s tou jejich nadvládnou nijak horké, vlastně už docela vychladla. Muži prý vždy byli před ženami zvýhodňováni. Při shánění pracovního místa, při jednání o výši platu i co se týče nákupu aut, budou se jejich prodejci spíše bavit s mužem. Totiž když se ženy zeptáte, zdali vám ve fungl novém autě ukáže karburátor, jistojistě ho hned začne hledat. Pokud se ale na celou domněnku o jakési nadvládě mužů podíváme objektivně (rozumějte pohledem ženy), jsme to vskutku my, kdo si uzurpoval větší moc. A teď se nebavíme o ženách, které zaručeně ve své době ve všem možných směrech muže převyšovaly (Jane Austen, Margaret Thatcher, Audrey Hepburn nebo i například záhadami opředená Mata Hari), ale o nás, obyčejných ženách. Začněme u dlouhotrvajícího, avšak stále neméně oblíbeného Mezinárodního dne žen a u Dne matek (MDŽ, DM). MDŽ tu bude co nevidět a muži si tak do svých chytrých telefonů nezapomněli poznamenat, že 8. březen patří jejich ženám. A to by byl doma rachot, kdyby nepřinesli alespoň nějakou květinu. Muži však vědí, že tohle si rozhodně dovolit nemohou. To samé na Den matek, který se slaví vždy druhou květnovou neděli. Tudíž letos již týden před 11. květnem budou muži myslet na to, že za týden půjdou nikoliv za svými chotěmi, ale maminkami, a rovněž je obdarují nějakou čokoládou nebo květinou. Nechtějí si to totiž rozházet ani u těchto žen. Že existuje nějaký Den otců připadající na třetí červnovou neděli nebo že se 19. listopadu slaví Den mužů, to ví jen málokdo a ještě méně to někoho zajímá. Co se týče svátků, v tom máme jasnou převahu. Jenže to není všechno. Máme ji i v nakupování. Nechat muže létat s nákupním vozíkem sem a tam po obchoďáku, není dobrý nápad. To ze mě mluví zkušenost, a hned několikanásobná. Seženou polovinu věcí, co měli, domů přijdou vytočení a ještě na vás budou koukat jak mládě od krávy, že se jich ptáte, kde jsou tak dlouho. A přejděme do kuchyně. V životě jsem neslyšela od muže pochvalu, že je ta svíčková skoro stejně dobrá jako od tatínka. Nejlépe přeci vařily a vaří maminky. Ale i nás, své přítelkyně, družky a manželky muži označují za skvělé kuchařky. Ale to už je možná tím, že se bojí, abychom se náhodou nedozvěděly, že nás někde pomlouvají. Strach je totiž mocná zbraň. Ale takových příkladů, kdy převyšujeme muže, je samozřejmě bezpočet – jezdíme opatrněji autem, dbáme více na výchovu svých dětí. Zkrátka jsme zodpovědnější. Ale ani co se týče práce, to nemáme marné. A znám hned několik žen, které pracují pouze ve společnosti jiných žen, a přestože jim vládne muž, poslední slovo má vždycky žena.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

business_coffee