zdraví

Můj život s leidenskou mutací

Před rokem jsem se dozvěděla, že mám tzv. leidenskou mutaci. Když mi to můj gynekolog oznámil, absolutně jsem nevěděla, co si o tom mám myslet. Je to špatný, hodně špatný nebo vlastně o nic nejde?

Co je leidenská mutace

Jde o dědičnou a vrozenou srážlivost krve, která se nedá nijak vyléčit. Člověk ale o ní nemusí celý život vůbec vědět, ovšem prý do doby než dostane infarkt, mrtvici nebo plicní embolii. Ale to už zacházím do extrémů, ve většině případů k ničemu takovýmu vůbec nedojde.

Ale je nutný být furt v pozoru, nebo alespoň dodržovat určitý zásady:

  1. Nebrat antikoncepci, protože ucpává cévy.
  2. Při dlouhých cestách letadlem si vzít kompresní punčochy a píchnout si injekci proti srážení rve.
  3. Oznámit svou nemoc každýmu vašemu lékaři, hlavně před různými lékařskými zákroky.
  4. V těhotenství je většinou potřeba píchat si pravidelně injekce a chodit na častější kontroly, protože hrozí spontánní potrat.

Je toho ale mnohem víc. Záleží taky hodně na tom, jakou formu mutace máte, jestli lehčí nebo těžší. U té lehčí (tu mám i já) téměř žádný riziko nehrozí, navíc jí trpí až 5 % ze všech lidí žijících v Evropě. Ale u těžší formy je riziko vzniku trombózy 10krát vyšší.

Před a po

Ale dost čísel a statistik. Já žádnej rozdíl „před“ a „po“ (rozuměj před tím, než jsem se o svý nemoci dozvěděla, a potom, co už o ní vím) žádnej rozdíl nezaznamenala. Snad jenom při dlouhých letech. Vždycky, i když jsem letěla, třeba jenom tři hodiny, mi natekly a strašně mě bolely nohy, hlavně lýtka. A nikdy jsem nevěděla, z čeho to mám. Leidenská mutace to vysvětluje.

A taky jsem musela přestat brát antikoncepci. Dobrala jsem v daný měsíc prášky a dodneška si už ani jeden nevzala. Antikoncepce totiž zvyšuje riziko trombózy snad ze všeho nejvíc. A prý v kombinaci s nezdravým stravováním a obezitou je riziko úplně nejvyšší. Proto se snažím jíst i jakž takž zdravě.

Děti zatím neplánuju, takže o to, co a jak v těhotenství, se zatím nestarám.

Genetické testy ti můžou zachránit život

Co mě ale na celý situaci děsí nejvíc je, že jsem o nemoci vůbec netušila. A protože je dědičná, je jasný, že ji mám buď od mamky nebo taťky. Ale ani jeden ještě na testech nebyl. A kdyby mě na genetický testy neposlal můj gynekolog, mohlo by se jednoho dne stát, že se na nemoc přijde až když už bude pozdě.

Genetický testy by měl alespoň jednou za život absolvovat úplně každej. Stojí „jen“ pár stokorun, ale jednou vám můžou zachránit život.

Taky plánuju, že si info o tom, že mám leidenskou mutaci, nechám vytetovat na nějaký viditelný místo, nebo si aspoň pořídím náramek na ruku s destičkou, kde je napsaný, co mám za nemoc, jakou mám krevní skupinu a koho kontaktovat v případě, že se mi něco stane. Podle mě je to užitečná věc a na internetu se dá náramek sehnat cca za 500 Kč. Protože nosit při sobě papír, který jsem kdysi na klinice GHC v Krakovský ulici v Praze dostala, znamená, že bych ho při první příležitosti ztratila.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

business_coffee