Category: ASIE

e
e
e
e
e
e
e
e
ASIECestopisy

Bali: Rady a tipy na cestu

O Bali se dočtete spoustu věcí. Kde se ubytovat, najíst, co vidět… Většinou jsou to rady, které vám usnadní plánování cesty, ale rozhodně ne samotnou cestu a pobyt.

Je toho totiž taky hodně, co jsem se před dovolenou na Bali nedočetla. Proto jsem se rozhodla napsat shrnující článek, ve kterém vám dám pár rad a tipů na cestu, čímž vám snad usnadním spoustu situací. A doufám, že ulehčím rozhodování.

Nezapomeňte na celní prohlášení

Ještě v letadle nebo nejpozději na letišti při přistání na Bali byste měli dostat kartičky/lístky, které musíte vyplnit a následně při kontrole odevzdat. Jde o celní prohlášení, kde uvedete své jméno, číslo pasu, kolik máte zavazadel, zda nevezete nějaké peníze, drogy a podobně. Nejde o nic složitého, jen upozorňuju, že to po vás na letišti někdo určitě bude chtít. Víza na Bali mít nemusíte, pokud se tedy jedná o pobyt trvající méně než třicet dní.

Na skútru nebo autem

Jo, všichni vám budou radit, ať si půjčíte skútr, který seženete zhruba za stovku na den. Bezpochyby jde o nejlevnější a nejrychlejší způsob dopravy. Jenže co když nemám řidičák nebo se prostě bojím řídit? Jsou tu tři možnosti. Buď si půjčíte auto a budete řídit sami nebo si pronajmete auto i s řidičem anebo využijete místních taxi služeb.

První varianta je dost ošemetná. Ani zkušenej řidič si s místní dopravou zřejmě prvních pár hodin nebude vědět rady. Jak jsem psala v předchozím článku, silniční pravidla jsou spíš jenom doporučení a když na to přijde, a to se stává dost často, tak se prostě porušujou. Pohybovat se po vozovce čímkoliv, co má kola, je zkrátka nebezpečný. Pak je tu varianta, že si na den za přibližně 500 000 indonéských rupií, což je v přepočtu 750 korun, půjčíte auto i s řidičem, který vás odveze kamkoliv budete chtít, klidně na deset míst za den. Anebo můžete využít poměrně levný taxi služby Blue Bird. V porovnání s cenami u nás je fakt levná. Na hotelový taxíky rovnou zapomeňte. Nasadí klidně dvojnásobnou až trojnásobnou cenu oproti Blue Bird.

Do Seminyaku ne

Jak jsem psala v cestopisu, ubytování v Seminyaku jsme nevychytali. Všude spoustu předražených restaurací a luxusních hotelů. Nic pro ty, co chtěj poznat skutečnou balijskou kuchyni a místní atmosféru. Mnohem lepší je Kuta, i když ani tam nejsou restaurace na hlavních třídách nejlevnější, zato jsou hezčí, nebo Canggu. Do téhle oblasti jsem se zamilovala. Velký vlny, spoustu surfařů, levný jídlo přímo v restauracích na pláži, kokosy za hubičku, surfařský školy, skvělý kavárny… Pro mě prostě ráj.

Na letišti peníze neměňte

Pokud si s sebou vezete dolary a vyměníte je hned na letišti, musíte se smířit s tím, že jste rupie koupili za nejhorší možný kurz. Všude ve městech, mimo letiště, mají kurz mnohem výhodnější. Přesto to není tak výhodný, jako když rupie vybíráte přímo z bankomatu nebo když platíte v kartou v obchodech. Nám se to vždycky vyplatilo. Ušetřili jsme určitě pár stovek.

Která je ta nejlepší ryba?

Kdo si k snídani nedal Nasi Goreng, jako by na Bali ani nebyl. Jde o smaženou rýži s kousky zeleniny a volským okem. Pak se ještě k rýži dává trochu tofu nebo kuřecího masa, čerstvá zelenina nebo krevetový lupínky. Je to výborný! Já rýži zbožňuju, takže jsem to prvních pět dní jedla furt. Ale časem už se to taky omrzí.

Kokosy jsou na ostrově levnější než jakýkoliv jiný pití, takže vřele doporučuju. Balijci skvěle připravujou i mořský plody, ryby (nejlepší je gurame) a hlavně satay s arašídovou omáčkou. Jde o kuřecí kousky na špízu, který si namáčíte do omáčky. Tohle jídlo je hodně oblíbený i v Thajsku. Pokud jste ho nikdy neochutnali, jděte do něj. A pokud si zrovna nevyberete restauraci na hlavních ulicích nebo mezi luxusními hotely, i za mořský plody dáte maximálně něco okolo stovky.

Co je hodně zajímavý, v restauracích mívají v jídelních a nápojových lístcích uvedeno, že ceny u jídel jsou uvedeny bez poplatku za servis, tudíž je třeba počítat s tím, že celková cena na účtence pak bude o něco vyšší. To běžný hlavně v restauracích a beach klubech. V bistrech a menších restauracích už většinou bývá cena u jídel a pití konečná.

S tím souvisí i druhá zajímavost, co bych ráda zmínila. Dýška. Budete-li chtít obsluze nechat dýško, může se vám stát, že ho odmítne. My jí tam vždycky stejně pár drobných nechali ležet na stole, ale pak jsme právě zjistili, že už nám servisní poplatek stejně započítávali, takže je to asi zbytečný. Ale když vidíte, jak jsou Balijci milí a pokorní, stejně vám to nedá.

Potvory jedny chlupatý

Monkey Forest neboli Opičí les je krásnej, ale může být i hodně nebezpečnej. Makakové umí být pěkně zákeřní, což jsem poznala na vlastní kůži, když jsem kolem lesa procházela s igelitovou taškou plnou rambutanů a mangostanů. Přiběhla ke mně opice, drápem tašku natrhla a ukradla pár kousků ovoce. V tu chvíli se na mě sesypaly další. Jedna na mě dokonce visela a já se s ní o igelitku přetahovala. Co vám budu povídat, byl to šok.

Spálíte se tak, až napuchnete

Jestli si myslíte, že si s sebou vezmete opalovací krém s ochranným faktorem 30, a bude vám to stačit, říkám rovnu, že nebude. Já se opaluju celej život snadno a rychle. Málokdy se spálím. Ale náš první den strávený na skútrech vykonal svý. Sice jsem se namazala třicítkou, ale stejně jsem byla večer spálená od hlavy až k patě a to tak, že jsem dva dny nemohla vůbec spát, natekly mi nohy i ruce a tři dny splaskávaly. Nikdy jsem nic podobnýho nezažila. Takže příště s sebou minimálně padesátku!

Zapomeňte na žabky

Na žabky a jinou nepevnou obuv zapomeňte. Já si teda naštěstí vzala tenisky, ale viděla jsem, jak lidi při šplhání po rýžových polích zápasili s žabkami. Klouzalo jim to, žabky se jim zařezávaly mezi prsty a dolů sjížděli po zadku.

Smlouvejte, smlouvejte, smlouvejte… I o penis

Všude se dají koupit dvě věci. A to ať se ocitnete kdekoliv na Bali, v kterémkoliv obchodu se suvenýry. Otvírák na láhve s dřevěným vyřezávaným penisem (nechápu proč), kterej vypadá jako matrjoška, a pak proutěný kulatý kabelky v různých velikostech (mám taky jednu a klidně bych si jich koupila víc!). Pokud hledáte suvenýr pro svou praštěnou kamarádku nebo kámošku-fashion blogerku, máte vyhráno! Co jsem tím ale chtěla říct? Že i na Bali můžete nakupovat co hrdlo ráčí (to jste určitě nevěděli, co), ale hlavně – můžete smlouvat. Balijci ochotně a rádi smlouvají a vždycky je aspoň o pár tisíc nebo desítek tisíc rupií ukecáte. A ne, není tam tak draho. 10 000 rupií rovná se asi 15 korun.

Možná jsem na něco důležitýho zapomněla, takže pokud vás zajímá cokoliv dalšího, neváhejte se mi jakkoliv ozvat a já se pokusím na všechno odpovědět J

A jestli se na Bali taky chystáte, tak vám strašně závidím! Nejkrásnější místo na Zemi. Vážně. Už se těším, až někdy v budoucnu vyrazím na tenhle indonéskej ostrov znovu.

A teď ještě pár zajímavých míst na závěr:

Joshua District… kavárna a multifunkční prostor v jednom (skvělý kafe)

Tegalalang… rýžové terasy

Tegenungan… vodopády

Monkey Forest… opičí les se zákeřnými makaky

Warung Mina… nejlepší restaurace v Seminyaku! (dejte si rybu gurame anebo satay!)

The Farmer Brews Coffee… v Kutě jednoznačně nejlepší kavárna a pražírna v jednom

Black and White… v Canggu nejúžasnější a nejlevnější restaurace, na kterou jsme narazili a ke všemu se nachází přímo na pláži; výborný jídlo za fakt směšný částky (za mě rozhodně nejlepší polívka cap cay)

Bali Bowls&Smoothies… kavárna v Canggu, kterou musíte navštívit a to nejenom jestli milujete dobrý kafe a acai bowls; mají tu i čerstvýho tuňáka s avokádem nebo kuře s arašídovou omáčkou a to všechno jako stále oblíbenější poke bowls, což znamená, že je vše servírováno v jedné misce

Potato Head Beach Club… drinky, bazén, lehátka pro čtyři, pláž, jídlo… tady najdete všechno, co potřebujete na jeden den strávenej na pláži anebo u bazénu; pokud si budete chtít lehnout na obrovská lehátka, minimální útrata v beach clubu musí být aspoň půl milionu rupií, což je zhruba 750 korun; a ještě je důležitý zmínit, že tady potřebujete platební kartu, vezme si ji od vás personál při vašem příchodu a vrátí vám ji až po zaplacení při odchodu (na naše poměry je divný, aby nám někdo bral kartu, ale tady je to úplně normální a nemáte se čeho bát)

A ještě jedna rarita na závěr! Všude po celém Bali uvidíte prázdný nebo i plný láhve od vodky Absolut. Říkala jsem si, k čemu je, proboha, mají. To tak ujíždí na vodce? Ne! Skoro každej, byť sebemenší obchod má vlastní `benzínku` a benzín prodává přesně po jednom litru a protože Absolutka má objem přesně jeden litr, čepují ho právě do ní! Takže hlavně nepít! 😀

Foto: archiv

12Bře
ASIECestopisy

Zápisky z Bali: 9 dní, 8 nocí

„Hele, kdo má vlastně přednost, když se tu jezdí vlevo?“ ptá se mě Petr na první křižovatce, na který zastavíme. Půjčili jsme si skútr. Vůbec netuším. „Nevím, ten co jede...

13Zář
ASIECestopisy

TEL AVIV (Díl 4.): Problémy na letišti, výslech a pár tipů na závěr

Náš poslední den v Tel Avivu byl náročnej. Hned ráno se nám nedařilo zabalit kufry tak, aby šly zavřít, takže jsme je museli několikrát přebalovat. Přitom jsme došli...

30Srp
ASIECestopisy

JERUZALÉM (Díl 3.): Damašská brána, Davidův hrob, Zeď nářků a to ostatní

Když se mluví o Izraeli, každej si většinou jako první vybaví Jeruzalém. Děda mi o něm hodně vyprávěl, když jsem byla malá. Ukazoval mi fotky a snažil se mi vysvětlit jeho historii....

18Srp
ASIECestopisy

TEL AVIV (Díl 2.): Střet Východu se Západem, legendární snídaně, alkohol po desáté a ženy vojačky

Město, ve kterém najdete celej svět. Když bych měla říct o Tel Avivu jednu jedinou větu, byla by to právě tahle. Viděla jsem spoustu krásných a fascinujících měst v Evropě i mimo ni,...

08Srp
ASIECestopisy

TEL AVIV (Díl 1.): Bezpečnostní kontroly na letišti a první minuty v Izraeli

Dlouho jsem si přála podívat se do Izraele. A do Jeruzaléma, přesněji do Starého města. Na místo o rozloze pouhého jednoho kilometru čtverečního, kde se střetává křesťanství, judaismus...

25Kvě
ASIECestopisy

HONGKONG (Díl 4.): Jak jsme přišli o zavazadlo + rady a tipy

Slíbila jsem vám, že se s vámi v posledním díle, kterej o Hongkongu chystám, podělím o rady a tipy na cestu, a povím vám příběh našeho kufru při zpáteční cestě. A rovnou tím...

17Kvě
ASIECestopisy

HONGKONG (Díl 3.): Co nejlevnějšího tu pořídíte, jídlo a Macao

To nejlevnější, co tu seženete, je „lítačka“ Pokud se chystáte po Hongkongu hodně cestovat, doporučuju tzv. Octopus Card. Slouží nejen jako „lítačka“, ale taky s ní můžete...

12Kvě
ASIECestopisy

HONGKONG (Díl 2.): Karanténa, knedlík v krku a divoký prase

Máš teplotu? Šup do karantény Po dvanácti hodinách v letadle už se těšíme, až budem konečně venku. Sice mi díky kompresivním punčochám ani neotekly nohy, to ale neznamená, že bych je...

07Kvě
ASIECestopisy

HONGKONG (Díl 1.): Injekce, zmatky a víno

Hongkong. Před dvěma měsíci jsem ještě vůbec netušila, že se do tak vzdálenýho města vůbec někdy podívám. S Petrem jsem se vlastně rozhodli ze dne na den. Hledali jsme co možná...

business_coffee